Jak hodnotíme přístupnost (FAQ)

Manuální vs. automatizované testování

Na internetu je dostupné množství nástrojů pro automatizované testování. Praxe ukazuje, že i ty nejdokonalejší dokážou spolehlivě identifikovat okolo 30 % kritérií úspěšnosti, přičemž produkují množství falešně negativních, ale i falešně pozitivních zjištění. Všechna naše testování provádíme manuálně, s efektivním využitím některých automatizovaných nástrojů, tzv. poloautomatizované kontroly. Je tedy automatizované testování zbytečné? Vůbec ne, našim klientům doporučujeme nastavit si automatizované testování a pravidelně s jeho pomocí kontrolovat celý web. Pomůže tak odhalit případné nedostatky v nově zveřejňovaném obsahu nebo identifikovat již neaktuální obsah.

Jaký je rozdíl mezi zjednodušeným a hloubkovým testováním?

Při zjednodušeném testování testujeme domovskou stránku a vybraný obsah, na který tato stránka v první úrovni odkazuje. Nejde o komplexní audit, ale o rychlé a efektivní úvodní zhodnocení stavu přístupnosti daného webu nebo služby. I toto testování provádíme manuálně, protože i při něm se zaměřujeme na reálnou přístupnost pro všechny skupiny znevýhodněných uživatelů. Zpráva z takového monitoringu obsahuje seznam porušení kritérií úspěšnosti WCAG spolu s prvním zjištěným příkladem takového porušení. Neobsahuje navrhovaný způsob odstranění těchto porušení. Pokud je dané kritérium úspěšnosti porušeno vícekrát, je uveden jen první nebo typický příklad těchto porušení.

Je nutné testovat i soulad s EN 301 549? Nestačí kritéria úspěšnosti WCAG?

EN 301 549 v. 3.2.1 obsahuje všechna kritéria úspěšnosti WCAG 2.1, avšak přináší i svoje vlastní požadavky a přesně specifikuje, která kritéria úspěšnosti se týkají webových stránek, mobilních aplikací, hardwaru a ostatního softwaru.

Pro státní a veřejnou správu platná legislativa v EU, a tedy i v Česku a na Slovensku, vyžaduje soulad s normou EN 301 549 v. 3.2.1. Pro soukromý sektor tato norma platí jen pro weby, mobilní aplikace a newebové dokumenty (PDF, DOCX, XLSX, PPTX…).

Pro hardware a ostatní software tato norma sice není explicitně uvedena v legislativě, ale je doporučena jako technický standard pro zajištění přístupnosti digitálních výrobků a služeb. Určuje ji Evropský výbor pro normalizaci v oblasti elektrotechniky (CEN, CENELEC a ETSI) a používá se jako referenční rámec pro splnění požadavků antidiskriminačních předpisů a směrnice o přístupnosti.

Testovat WCAG tedy nestačí, avšak například v případě webových stránek či textových dokumentů je rozdíl mezi testováním vůči WCAG 2.1 na úrovni shody A a AA a testováním vůči EN 301 549 v. 3.2.1 minimální.

Stačí mít jedno prohlášení o přístupnosti za právní subjekt?

Ne. Pokud poskytujete i mobilní aplikaci, na každé platformě musí mít své vlastní prohlášení o přístupnosti. Stejně tak pokud poskytujete služby na různých doménách nebo samostatných webech, každý z nich má mít své vlastní prohlášení o přístupnosti.

Proč neposkytujeme nástroj, který pomůže stránku/dokument/aplikaci automaticky zpřístupnit?

Takové nástroje existují (tzv. overlays), ale jejich zakoupení a implementaci nedoporučujeme, a nedoporučuje je ani Evropská komise prostřednictvím své skupiny Web Accessibility Directive Expert Group. Důvod je ten, že se zaměřují jen na konkrétní druhy znevýhodnění a nedokážou zajistit plný soulad s požadavky, které klade legislativa. Uživatelům se vnucuje konkrétní asistivní technologie a nemohou si tak vybrat vlastní, reálný dopad na přístupnost je tedy okrajový a jen pro některé uživatele. Časem náklady na takové řešení vysoko převýší náklady spojené se skutečným zpřístupněním webu, které přinese kromě praktické přístupnosti pro všechny i lepší použitelnost, má pozitivní vliv na SEO a samozřejmě zajistí soulad s legislativou.

Využíváme umělou inteligenci (AI)?

Umělá inteligence (AI) má v oblasti přístupnosti rostoucí uplatnění, především jako efektivní asistivní technologie pro určitý typ znevýhodněných uživatelů (lidé s poškozením zraku či sluchu, okrajově s motorickým omezením). Stále se hledají řešení, jak pomocí umělé inteligence pomoci například kognitivně znevýhodněným. Umělá inteligence dnes umí významně pomoci například při OCR a tagování (aplikování značek pro přístupnost) PDF dokumentů, avšak výsledek její práce stále vyžaduje manuální korekce. Stejně tak pomocí AI je možné generovat titulky či automatizovaný přepis zvukových záznamů nebo přenosů. V této oblasti vám umíme navrhnout a představit optimální řešení pro vaše konkrétní situace. Vývoj v oblasti umělé inteligence pozorně sledujeme a v případě zpřístupnění nových efektivních nástrojů jsme připraveni začlenit je po otestování do našeho workflow či nabídnout je našim klientům.

Co garantujeme

Garantujeme správnost našich zjištění, jakož i soulad navrhovaných řešení. Prohlášení o přístupnosti jsou garantována ke dni jejich vypracování. Ve sporných řízeních dokážeme našim klientům vypracovat odborný posudek. Pokud se zjistí, že jsme se v našich závěrech zmýlili, náš klient má nárok na vrácení peněz. Odpovědnost za přístupnost zveřejňovaného obsahu má klient.